Dobrý makléř dokáže prodej bytu zkrátit o týdny a ušetřit majiteli spoustu zbytečných telefonátů. Špatný ho naopak umí protáhnout na půl roku a nechat prodávajícího podepsat smlouvu, ze které se těžko vystupuje. Rozdíl mezi nimi se nepozná z fotky na webu ani z prvního úsměvu u kávy. Pozná se podle toho, co makléř ukazuje, na co se ptá a co slibuje.
Co zákon od makléře vyžaduje, a co ne
Realitní zprostředkování upravuje zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování. Makléř podle něj musí mít odbornou způsobilost a být bezúhonný. Pojištění odpovědnosti musí mít sjednané ten, kdo zprostředkování poskytuje jako podnikatel, tedy realitní kancelář nebo makléř s vlastní živností, a pojistku musí klientovi na vyžádání ukázat. U zaměstnance, který jedná jménem kanceláře, jde o pojistku kanceláře. Smlouva o zprostředkování musí být písemná. Co přesně zákon makléři a kanceláři ukládá, rozebírá samostatný text o povinnostech realitní kanceláře.
Tohle je zákonné minimum, které musí splnit každý, kdo realitní službu nabízí. O kvalitě práce to ale neříká skoro nic.
Kvalita se projeví až v tom, jak makléř komunikuje, jak sestaví cenu a jak se staví k problémům, které při prodeji nebo pronájmu nastanou. Kdo chce vědět, podle čeho kancelář nebo konkrétního člověka vybrat ještě dřív, než s ním začne jednat, najde širší přehled v textu o tom, jak vybrat realitní kancelář nebo makléře. Čím se makléř liší od realitní kanceláře, shrnuje přehled jak fungují makléři a realitní kanceláře.
Co ukazuje, že makléř dělá práci pořádně
U kvalitního makléře se dá spolehnout na pár opakujících se znaků.
- Na první schůzce se ptá na podrobnosti o bytě i o majiteli, ne jen na to, za kolik chce nemovitost nabízet.
- Přinese odhad reálné prodejní ceny podložený srovnáním podobných nabídek v okolí, ne číslo, které jen dobře zní.
- Ukáže návrh smlouvy předem, nikoli až ve chvíli, kdy má přijít podpis, a vysvětlí, co znamená exkluzivita a kdo platí provizi.
- Řekne i nepříjemnou informaci, třeba že o byt není takový zájem, jaký majitel očekával.
Zkušený makléř se vyhne vágním slibům o rychlém prodeji za nadsazenou cenu. Obvykle rovnou uvede, kolik si za svou práci vezme a za co konkrétně. Ke kvalitě patří i rychlost odpovědí na zprávy a schopnost jasně říct, kdy má na klienta čas a kdy ne.
Platí to i u menších zakázek. Majitel jednopokojového bytu v Ostravě, který plánuje pronájem, by měl od makléře slyšet podobně konkrétní odpovědi jako prodávající rodinného domu za deset milionů – jen v jiném měřítku.
Ověřit se dá i to, jak makléř pracoval na předchozích zakázkách. Inzeráty, které dřív vytvořil, by měly obsahovat platné údaje o energetické náročnosti budovy a přesné parametry bytu, ne jen obecné fráze a rozmazané fotky z internetu. Pokud nabídne konkrétní adresy nebo lokality z minulých prodejů, dá se u nich dohledat, za jak dlouho se nemovitost prodala a jak se lišila nabídková cena od té skutečné. Registraci lze navíc ověřit ve veřejném rejstříku živnostenského podnikání, kde si každý dohledá, zda má konkrétní osoba nebo firma realitní zprostředkování vedené jako živnost.
Dobrým vodítkem je i srovnání dvou makléřů vedle sebe na stejné nemovitosti. Rozdíl v navržené ceně, v plánu inzerce i v odhadované délce prodeje bývá někdy překvapivě velký. U větších kanceláří navíc pomáhá zjistit, kdo konkrétně bude zakázku vést. Jméno na vizitce a jméno člověka, který skutečně chodí na prohlídky a řeší telefonáty, se v praxi často liší.
Signály, které stojí za zpomalení
Některé chování naopak stojí za to nepřehlížet.
- Makléř nabídne prodejní cenu výrazně vyšší než srovnatelné nemovitosti v okolí, jen aby zakázku získal, a teprve po týdnech bez zájemců navrhne cenu srazit.
- Tlačí na podpis exkluzivní smlouvy delší než šest měsíců nebo bez jasně sjednané doby trvání.
- Nechce ukázat doklad o pojištění odpovědnosti nebo vysvětlit, jak je registrován jako realitní zprostředkovatel.
- Žádá platbu provize dřív, než dojde k podpisu kupní nebo nájemní smlouvy, a smlouva o tom neobsahuje výslovné poučení, nebo chce zálohu vyšší než dvě třetiny provize.
Žádný z těchto bodů sám o sobě nemusí znamenat podvod. Někdy jde jen o nezkušenost nebo o makléře, který vede najednou příliš mnoho zakázek a některé detaily zanedbává. Rozdíl se pozná podle toho, jak reaguje na přímý dotaz – konkrétně, s číslem nebo termínem, anebo vyhýbavě a obecně.
Dalším varovným signálem je nejasná inzerce. Rozměry bytu se v popisu liší od skutečnosti, fotky jsou starší než aktuální stav bytu, nebo v nabídce chybí základní údaje jako orientace oken a podlaží. Takové nedostatky spíš svědčí o nedbalosti než o úmyslu někoho podvést, práci navíc ale přidělávají oběma stranám.
Cenu dolů tlačí skoro každý makléř po pár týdnech bez zájemců; samo o sobě to ještě není problém. Liší se způsob – zkušený makléř podloží návrh aktuálními daty z inzerce i z realizovaných prodejů, zatímco ten, kdo na úpravu přistoupí jen proto, aby zakázku neztratil, často nabídne jen obecnou větu o tom, že trh je teď slabší.
Když se objeví jeden z popsaných signálů, nemusí to ještě znamenat konec spolupráce. Pomůže přímý dotaz na konkrétní detail – třeba proč se cena liší od srovnatelných nabídek, nebo kdy přesně bude smlouva k dispozici k prostudování. Pokud makléř odpoví jasně a doloží odpověď číslem nebo dokumentem, jde jen o běžnou součást jednání. Pokud se odpovědím opakovaně vyhýbá, stojí za to hledat jinou kancelář dřív, než dojde k podpisu.
Jak klient vede rozhovor od první schůzky
U praktického jednání s makléřem pomáhá držet se pár kroků v logickém pořadí.
- Ujasnit rozsah služeb. Makléř by měl popsat, co cena zahrnuje – inzerci, fotografie, případně přípravu bytu na prohlídky, zajištění kupní smlouvy, kterou obvykle sepisuje advokát nebo notář, i podání návrhu na vklad do katastru.
- Ověřit, kdo řeší úschovu peněz. Kupní cenu zpravidla drží banka, notář nebo advokát. Kancelář smí peníze přijmout jen výjimečně, na písemnou žádost klienta, na zvláštní účet a s evidencí úschov, rozhodně ne na soukromý účet makléře.
- Probrat podmínky zprostředkovatelské smlouvy. Stojí za to vědět, jak dlouho smlouva platí, za jakých podmínek se dá ukončit a co se stane, když si kupce najde majitel sám. Výhradní (exkluzivní) zprostředkování smí makléř se spotřebitelem sjednat nejdéle na šest měsíců, prodloužení lze sjednat nejdříve 30 dnů před jeho koncem. Je-li smlouva se spotřebitelem na dobu neurčitou, výpovědní doba může být nejvýš jeden měsíc. Podrobnosti shrnuje text o zprostředkovatelské smlouvě s makléřem.
- Zjistit, kdo platí provizi a kdy je splatná. Výše i okamžik platby se liší případ od případu, a je rozdíl, jestli se provize hradí při podpisu rezervační smlouvy, kupní smlouvy, nebo až po vkladu do katastru. Zákon stanoví, že provize je splatná nejdříve dnem uzavření kupní nebo nájemní smlouvy. Dřívější splatnost jde sjednat jen tehdy, když smlouva výslovně poučí, že provize není vázaná na uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, a ani pak ne dřív, než makléř obstará příležitost takovou smlouvu uzavřít. Záloha od spotřebitele nesmí přesáhnout dvě třetiny provize. Obecný přehled nabízí text o provizi realitní kanceláře.
- Nechat si potvrdit dohodu písemně. I ústní přísliby je dobré mít zapsané v e-mailu nebo v dodatku smlouvy, hlavně u výjimek z exkluzivity nebo slevy z provize.
Tento postup platí stejně při prodeji i při pronájmu, jen s jinými částkami a jinou rychlostí rozhodování.
Kdy je lepší smlouvu nepodepsat
Existují situace, kdy dává smysl počkat nebo hledat jiného makléře. Patří mezi ně odmítnutí ukázat doklad o pojištění, neochota písemně potvrdit dohodnuté podmínky, nebo nátlak na podpis smlouvy hned na první schůzce bez času na rozmyšlení. Stejně tak stojí za pozornost, když makléř odmítá vysvětlit, z čeho vychází jeho odhad ceny, nebo když komunikuje výhradně přes asistentku a na přímé otázky neodpovídá.
Klienti mají dnes snazší přístup ke srovnatelným inzerátům než dřív, a rozdíly v kvalitě služeb mezi jednotlivými kancelářemi tak vyniknou rychleji než kdysi.
Co dělat, když spolupráce neklape
I po podpisu smlouvy se dá situace řešit, pokud makléř neplní, co sliboval. První krok je vždy písemná výzva – e-mail nebo dopis, ve kterém klient popíše, co konkrétně chybí, a dá přiměřenou lhůtu k nápravě. Bez takového záznamu se pak těžko dokazuje, že k problému skutečně došlo.
Exkluzivitu smí makléř se spotřebitelem sjednat jen na dobu určitou, nejdéle šest měsíců. Pokud ji strany neprodlouží, skončí uplynutím této doby. Předčasné ukončení a případnou sankci za ně upravuje konkrétní smlouva. Pokud ale makléř neplní své povinnosti ze smlouvy – třeba neinzeruje byt v dohodnutém rozsahu nebo měsíce nekomunikuje žádné novinky – jde obvykle o důvod smlouvu ukončit dřív bez sankce, ideálně po konzultaci s právníkem nebo aspoň po přečtení konkrétního znění smlouvy.
Provize se platí za odvedenou práci, ne jen za podpis smlouvy. Pokud k obchodu vůbec nedojde a spolupráce skončí dřív, než se najde kupec nebo nájemce, nárok na provizi většinou nevzniká. Výjimkou je smlouva s výslovným poučením, že provize není vázaná na uzavření kupní nebo nájemní smlouvy. Pak může být splatná už ve chvíli, kdy makléř obstará příležitost takovou smlouvu uzavřít. Podmínky se tedy liší smlouva od smlouvy. Někdy smlouva nárok na provizi zachovává i po jejím skončení, pokud kupce přivedl právě odcházející makléř. Proto má smysl znění smlouvy přečíst ještě před podpisem, ne až ve chvíli, kdy vznikne spor. Když si klient není jistý, stačí požádat o čas na rozmyšlení nebo o konzultaci s právníkem – dobrý makléř takovou žádost neodmítne.
Pomáhá i zpětně sepsat, co se od začátku domlouvalo – kdo zajišťuje prohlídky, jak často přijdou zprávy o zájmu, kdy se plánuje snížení ceny, pokud se byt dlouho neprodá. Takový přehled, i jen v podobě pár vět v e-mailu, usnadní pozdější jednání, ať skončí podpisem kupní smlouvy, nebo rozchodem s makléřem. Ve chvíli, kdy se spolupráce neshodou rozejde, podobný dokument obvykle zabrání dohadům o tom, kdo co sliboval.