K živnostenskému oprávnění vede víc cest, než se na první pohled zdá, a která z nich se vyplatí, záleží hlavně na tom, jakou školu už člověk má za sebou. Realitní zprostředkování patří od března 2020 mezi vázané živnosti. Kdo chce dnes legálně nabízet prodej nebo pronájem bytů a domů jako zprostředkovatel, musí živnostenskému úřadu doložit odbornou způsobilost – vzděláním a praxí, nebo zkouškou z Národní soustavy kvalifikací.
Vázaná živnost místo volné
Do roku 2020 mohl realitní zprostředkování nabízet v podstatě kdokoli s oprávněním pro volnou živnost, bez zkoušky, vzdělání nebo jediného dne praxe. Zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, tohle změnil. Zařadil obor mezi vázané živnosti, které živnostenský zákon vyjmenovává ve své příloze č. 2. U vázané živnosti úřad oprávnění vydá jen tomu, kdo odbornou způsobilost k oboru prokáže, podobně jako u řemeslných živností, kde se dokládá vyučení. Zákon vznikl poté, co se roky řešilo, že trh zprostředkování nemovitostí nemá žádná vstupní kritéria. Kdo chtěl, mohl si zřídit živnost za jeden den a nabízet klientům poradenství v hodnotě milionů korun bez jakékoli kvalifikace. Ministerstvo pro místní rozvoj přípravu zákona zdůvodňovalo ochranou klientů, kteří kvalitu makléře před podpisem smlouvy těžko ověří sami.
Pro podnikatele, kteří zprostředkování dělali už před účinností zákona v rámci volné živnosti, platilo přechodné období. Na ohlášení nové vázané živnosti a doložení odborné způsobilosti měli podle novely č. 190/2020 Sb. dvanáct měsíců od účinnosti zákona, tedy do 3. března 2021. Kdo to nezvládl, musel činnost ukončit, nebo si do firmy najít odpovědného zástupce, který podmínky splňoval za něj.
Běžná mluva používá pojmy makléř a realitní zprostředkovatel jako synonyma, přesně vzato ale nejde o totéž. Zákon zná jen realitního zprostředkovatele. Zprostředkovatelem je podle zákona ten, kdo s klientem uzavírá zprostředkovatelskou smlouvu a za činnost nese odpovědnost, ať jde o fyzickou osobu podnikající na vlastní jméno, nebo o realitní kancelář. Makléř je člověk, který se zprostředkováním v praxi zabývá, ať už jako sám zprostředkovatel, nebo jako jeho zaměstnanec či spolupracovník. Rozdíl má praktický dopad hlavně na to, kdo musí mít odbornou způsobilost doloženou přímo u živnostenského úřadu, a komu stačí splňovat mírnější nároky podle toho, jménem koho jedná.
Podmínku odborné způsobilosti musí splnit sám podnikatel, pokud zprostředkování provozuje jako fyzická osoba na vlastní jméno. Pokud služby nabízí firma, odbornou způsobilost musí mít alespoň jeden její odpovědný zástupce. Rozdíl mezi makléřem jako fyzickou osobou a realitní kanceláří jako firmou podrobně popisuje text o tom, jak fungují makléři a kanceláře.
Čtyři cesty k odborné způsobilosti
Příloha č. 2 živnostenského zákona nabízí víc variant, ne jen vystudovanou vysokou školu. Uchazeč si vybere tu, která odpovídá jeho dosavadnímu vzdělání a praxi.
- Magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo, ekonomika (ekonomie, finance, marketing nebo obchod) nebo stavebnictví stačí samo o sobě, bez nutnosti dokládat jakoukoli praxi v realitách.
- Bakalářské vysokoškolské vzdělání, k tomu rok praxe v oboru a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu zaměřeného na nemovitosti, který podle § 60a zákona o vysokých školách pořádá státem akreditovaný ústav.
- Vysokoškolské, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou, ke kterému je ale potřeba tři roky praxe v oboru.
- Profesní kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. V praxi jde o zkoušku Realitní zprostředkovatel/ka z Národní soustavy kvalifikací, která školu i praxi nahrazuje úplně.
Varianty se liší hlavně v tom, kolik práce uchazeči nahradí škola nebo praxe a kolik musí dohnat zkouškou. Právník, ekonom nebo stavební inženýr se zkušeností z jiného oboru nemusí v realitách strávit ani den, aby živnost získal – zákon u něj předpokládá, že si chybějící praktické dovednosti doplní za provozu. Člověk s maturitou bez vysoké školy musí naopak tři roky dokazovat, že v oboru skutečně pracoval, typicky jako zaměstnanec nebo spolupracovník existující realitní kanceláře. Pro lidi bez vysoké školy a bez let nasbírané praxe v realitách zůstává poslední možnost nejrychlejší. Zkouška před komisí dokáže nahradit roky formálního vzdělávání, pokud ji uchazeč zvládne na první pokus. Nejčastěji ji podle všeho volí lidé, kteří už v realitách roky pracují jako makléři bez vlastní živnosti, majitelé malých realitních kanceláří přecházející z dřívější volné živnosti, nebo čerství absolventi středních škol, kterým ještě chybí tři roky praxe.
Jak probíhá profesní zkouška
Zkouška se jmenuje Realitní zprostředkovatel/ka a v Národní soustavě kvalifikací má kód 66-042-M. Kvalifikační standard schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, autorizujícím orgánem, který uděluje oprávnění zkoušky pořádat, je Ministerstvo pro místní rozvoj. Prověřuje pět odborných způsobilostí: orientaci v právní úpravě, posuzování technického stavu nemovitostí, práci s marketingovými nástroji, vykonávání vlastních činností zprostředkovatele a cenotvorbu spojenou se základy financování. Jednotlivé okruhy na sebe navazují – bez základní orientace v katastru nebo stavební dokumentaci si uchazeč u praktické části těžko poradí se zadáním, které staví na konkrétním bytě nebo domě.
Zkouška má tři části. Písemný test prověřuje orientaci v zákonech – uchazeč musí znát základy občanského zákoníku, katastrálního zákona, daňových předpisů i samotného zákona o realitním zprostředkování, a aby testem prošel, potřebuje alespoň 23 správných odpovědí a v každém písemně ověřovaném okruhu nejméně dvě. Na test navazuje ústní pohovor před zkušební komisí. Poslední je praktická část, ve které uchazeč řeší modelové situace, třeba jak by postupoval při prohlídce bytu nebo při jednání s klientem o ceně. Zkoušející sledují i to, jestli umí posoudit technický stav nemovitosti z projektové dokumentace, poradit si se základy cenotvorby a financování, nebo navrhnout, jak nemovitost na trhu zviditelnit. Podle standardu mohou ke zkoušce najednou přistoupit nejvýš čtyři uchazeči před jednou komisí.
Osvědčení o získané profesní kvalifikaci pak uchazeč doloží živnostenskému úřadu spolu s ohlášením vázané živnosti. Úřad sám zkoušku neorganizuje, jen ověří doklad od autorizované osoby, která zkoušky podle standardu NSK provádí.
Praxe se liší podle role v realitce
Plnou odbornou způsobilost pro vázanou živnost nemusí mít každý makléř v kanceláři. Mírnější podmínky ale musí splnit i ten, kdo pracuje jménem cizí kanceláře. Živnostenský zákon (příloha č. 5) u osob, které činnost provádějí za podnikatele, stanovuje nižší nároky: při vysokoškolském, vyšším odborném nebo středoškolském vzdělání s maturitou stačí jen rok praxe, tedy o dva roky méně než u samotného držitele živnosti se středoškolským vzděláním.
To v praxi znamená, že juniorní makléř může začít pracovat pro realitní kancelář dřív, než splní podmínky pro vlastní vázanou živnost. Plnou odbornou způsobilost musí mít majitel živnosti nebo odpovědný zástupce firmy. Každý makléř, který zprostředkování za firmu vykonává, musí splnit aspoň mírnější podmínky, například maturitu a rok praxe, profesní kvalifikaci nebo tři roky praxe v oboru. Co všechno musí makléř při jednání s klientem podle zákona dodržovat, shrnuje text o povinnostech makléře podle realitního zákona.
V praxi se tyto dvě úrovně potkávají nejčastěji ve velkých realitních kancelářích. Obchodní ředitel nebo jednatel firmy jako odpovědný zástupce splňuje plnou odbornou způsobilost, desítky makléřů pod ním pracují se splněním mírnějších nároků. Pro začátečníka v oboru to otevírá reálnou cestu: nejdřív pár let makléřem ve firmě někoho jiného, mezitím splnit podmínku praxe pro vlastní živnost a teprve pak ji ohlásit, pokud o samostatné podnikání vůbec stojí. Řada makléřů ale u zavedené kanceláře zůstává i poté, co by na vlastní živnost už dosáhla. Zázemí firmy, její databáze poptávek a sdílené marketingové náklady často váží víc než formální samostatnost.
Od zkoušky k prvnímu klientovi
Postup k živnostenskému oprávnění má v praxi pět kroků.
- Vybrat cestu k odborné způsobilosti podle vzdělání – diplom, kombinaci vzdělání a praxe, nebo zkoušku NSK.
- Složit zkoušku u autorizované osoby, pokud cesta přes školu a praxi nevyhovuje – objednat se u organizace s platnou autorizací od Ministerstva pro místní rozvoj.
- Ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Realitní zprostředkování“ a doložit doklad o odborné způsobilosti. Výpis z rejstříku trestů si u žadatele s trvalým pobytem v Česku obstará úřad sám. Správní poplatek za ohlášení při vstupu do podnikání je 1 000 Kč, za každé další ohlášení 500 Kč.
- Sjednat pojištění odpovědnosti za škodu, které zákon o realitním zprostředkování vyžaduje: nejméně 1 750 000 Kč na jednu pojistnou událost a 3 500 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. Smlouvu je třeba do deseti pracovních dnů doložit Ministerstvu pro místní rozvoj.
- Rozhodnout se, jestli pracovat jako podnikatel na vlastní riziko, nebo nastoupit do zavedené realitní kanceláře. Vlastní vázanou živnost pak makléř nepotřebuje, mírnější podmínky odborné způsobilosti ale musí splnit i tam.
Každý krok má svůj dokument, který si žádá čas na přípravu. Doklad o vzdělání nebo osvědčení ze zkoušky, vyplněný jednotný registrační formulář a doklad o zaplacení správního poplatku – bez kompletních podkladů úřad ohlášení nevyřídí. Kdo si vybírá cestu přes zkoušku, musí počítat i s tím, že se na ni u autorizované osoby musí nejdřív přihlásit a obvykle i zaplatit poplatek za její konání.
Kolik si nový makléř vydělá, závisí hlavně na uzavřených obchodech, ne na fixním platu. Jak se provize obvykle počítá a kdo ji platí, vysvětluje článek o tom, jak je vysoká provize realitní kanceláře. Hned po získání živnosti čeká nového makléře i právní stránka vztahu s klientem, konkrétně náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, kterou musí mít s prodávajícím nebo pronajímatelem podepsanou dřív, než začne nemovitost nabízet.
Na co si dát pozor
Bez bezúhonnosti živnostenský úřad oprávnění nevydá, i když odbornou způsobilost uchazeč jinak splňuje. A samotná živnost ještě neznamená klienty. Nový makléř obvykle první měsíce řeší hlavně to, jak si vybudovat portfolio nabídek, ne papírování kolem živnostenského oprávnění.
Odborná způsobilost se prokazuje i zpětně, při případné kontrole živnostenským úřadem. Kdo doklady nebo osvědčení neuchovává, může mít problém dokázat oprávnění k podnikání i po letech praxe.
Kterou cestu zvolit
Kdo má magisterský diplom z práva, ekonomie nebo stavebnictví, může vázanou živnost ohlásit takřka obratem. Komu chybí škola i roky praxe v realitách, nejrychlejší cestou zůstává zkouška Realitní zprostředkovatel/ka. Dál už rozhoduje jen to, jak dobře nový makléř umí jednat s klienty a jak rychle si dokáže najít první zakázky.
Nejjednodušší orientační otázka na začátek zní, jaké vzdělání už člověk má a kolik let v realitách odpracoval. Magisterský diplom z vyjmenovaných oborů řeší podmínku bez dalších kroků. Bakalářský titul žádá ještě rok praxe a kurz navíc, maturitní vysvědčení tři roky praxe, a kdo nemá ani jedno, sáhne po zkoušce u autorizované osoby. Teprve po vyřešení téhle podmínky přichází na řadu samotné ohlášení vázané živnosti, pojištění odpovědnosti a rozhodnutí, jestli podnikat sám, nebo pod zavedenou kanceláří.
Standard zkoušky Realitní zprostředkovatel/ka se přitom dál vyvíjí. Poslední revize standardu platí od 20. května 2025.