Realitní makléř mohl do roku 2020 podnikat na běžný živnostenský list, bez zkoušky, bez povinného pojištění a bez pevných pravidel pro smlouvu s klientem. Zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, tohle změnil. Zavedl vázanou živnost s odbornou způsobilostí, povinné pojištění odpovědnosti, písemnou smlouvu s pevně danými náležitostmi a přísnější pravidla pro úschovu peněz. Klient tak dostal nástroje, kterými se dřív bránil jen těžko.

Proč zákon vůbec vznikl

Realitní zprostředkování bylo v Česku dlouho jedním z mála oborů, kde chybělo jakékoli odborné síto i pevná pravidla pro nakládání s cizími penězi. Diskuse o zvláštním zákoně se táhly přes deset let, než poslanci předlohu schválili. Tlak na regulaci sílil hlavně kvůli případům, kdy realitní kancelář spravovala úschovu kupní ceny bez dohledu a klient o peníze fakticky přišel, nebo kdy makléř bez znalosti základů práva připravil smlouvu s chybou, která se pak řešila roky u soudu. Zákon č. 39/2020 Sb. měl podobným situacím zabránit tím, že do oboru zavedl minimální odbornou úroveň a jasné mantinely pro smlouvu i pro peníze.

Z volné živnosti se stala vázaná

Realitní zprostředkování patřilo dřív mezi volné živnosti, stejně jako prodej suvenýrů nebo úklidové služby. Stačil čistý rejstřík trestů a běžný živnostenský list, žádná zkouška ani vzdělání v oboru nebyly potřeba. Zákon z toho udělal vázanou živnost, tedy živnost s předepsanou odbornou způsobilostí, kterou musí prokázat každý, kdo chce zprostředkování dělat jako podnikání.

Splnit podmínku jde několika cestami. Zákon počítá se vzděláním v příbuzném oboru, k němuž se podle typu školy přidává různě dlouhá praxe v realitách, a s profesní kvalifikací pro realitního zprostředkovatele, kterou získá i člověk bez odpovídajícího vzdělání zkouškou u autorizované osoby. Přesné kombinace vzdělání a praxe je dobré dohledat v zákoně nebo na živnostenském úřadě.

Firmy, které v realitách podnikaly ještě před účinností zákona, dostaly na ohlášení vázané živnosti a doložení odborné způsobilosti původně šest měsíců. Zákon č. 190/2020 Sb. lhůtu kvůli epidemii prodloužil na 12 měsíců, tedy do 3. 3. 2021. Kdo to včas nestihl, tomu dosavadní oprávnění zaniklo. Podrobný postup ke zkoušce i k samotné vázané živnosti popisuje článek o tom, jak se stát realitním makléřem.

Zkouška platí i pro lidi v terénu, ne jen pro majitele firmy

Odbornou způsobilost nemusí mít jen jednatel realitní kanceláře, který se s klientem třeba nikdy osobně nesetká. Kancelář musí zajistit, aby činnost vykonávali jen lidé, kteří splňují odbornou způsobilost podle přílohy 5 živnostenského zákona. Ta je mírnější, stačí například maturita a rok praxe, profesní kvalifikace nebo tři roky praxe.

To má pro klienta praktický důsledek: může se zeptat, jakou kvalifikaci má právě ten, kdo s ním u prohlídky jedná. Čím se liší makléř od realitní kanceláře, shrnuje přehled jak fungují makléři a realitní kanceláře. Co makléř v celé transakci dělá, popisuje text o tom, co dělá realitní makléř.

Klientovi se tak vyplatí zeptat se rovnou na jméno makléře, který za obchodem formálně stojí, ne jen na jméno člověka, se kterým domlouvá termíny prohlídek. U větších kanceláří s pobočkovou sítí totiž jeden odpovědný makléř někdy kryje víc spolupracovníků najednou, a je rozdíl, jestli se s klientem baví přímo on, nebo jen člověk, který jeho zkoušku nikdy neskládal.

Pojištění, které má krýt klientovu škodu, ne pověst firmy

Zákon poprvé zavedl povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou při zprostředkování. Minimální limit je 1 750 000 Kč na jednu pojistnou událost a 3 500 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. Tyto limity uvádí i právní rozbor na EPRAVO.CZ.

V praxi to řeší situace, kdy makléř přehlédne věcné břemeno na nemovitosti, špatně spočítá výměru bytu nebo v podkladech opomene podstatnou informaci a klient kvůli tomu prodělá. Bez pojištění by musel škodu vymáhat přímo na makléři nebo na firmě, která mezitím třeba zanikla a nemá na náhradu peníze. S pojištěním škodu za makléře uhradí jeho pojišťovna. Nárok ale klient uplatňuje u makléře nebo kanceláře, přímo po pojišťovně ho může žádat jen tehdy, když to pojistná smlouva ujednává. Firmy, které v oboru podnikaly už předtím, musely pojištění splnit nejpozději do dvou měsíců od účinnosti zákona, nové firmy musí mít pojištění hotové ještě dřív, než začnou zprostředkovávat první obchod. Podmínky, výluky a to, na co se pojistka nevztahuje, shrnuje článek o povinném pojištění realitního zprostředkovatele.

Klient přitom musí prokázat, že mu vznikla škoda a že ji způsobilo právě jednání makléře, ne třeba vlastní neopatrnost při podpisu. Proto se vyplatí uchovávat celou korespondenci s realitkou, kopie podkladů k nemovitosti i verzi smlouvy, kterou makléř klientovi předložil, protože právě tyhle dokumenty rozhodují o tom, jestli makléř a jeho pojišťovna škodu uznají.

Smlouva na samostatném listě se vším podstatným

Dřív se podmínky spolupráce s makléřem někdy schovávaly do jiných dokumentů, nebo zůstaly jen jako ústní dohoda. Zákon vyžaduje písemnou smlouvu o realitním zprostředkování (§ 9) a nedovoluje, aby byla na stejné listině jako kupní nebo nájemní smlouva (§ 15).

Smlouva musí podle § 10 obsahovat označení nemovitosti, kupní cenu nebo nájemné (případně způsob jejich určení) a výši provize nebo způsob jejího určení. Když některý údaj chybí, je neplatná. Na věcná břemena, zástavy a další omezení musí makléř klienta upozornit (§ 12) a výpis z katastru, který není starší než tři pracovní dny, mu musí předat nejpozději v den uzavření smlouvy (§ 11). Když výpis nedostane, může od smlouvy do 14 dnů odstoupit.

Jde o jednostrannou ochranu.

Neplatnosti se může dovolat jen zájemce, tedy klient, ne makléř. Přesný seznam náležitostí a nejčastější chyby, které v takové smlouvě dělají obě strany, popisuje text o zprostředkovatelské smlouvě.

Dobu trvání zákon mezi povinné náležitosti smlouvy neřadí. Se spotřebitelem ale smí být výhradní zprostředkování sjednáno jen na dobu určitou, nejdéle na šest měsíců, a prodloužení lze dohodnout nejdříve 30 dnů před koncem (§ 17 odst. 4). U smlouvy se spotřebitelem na dobu neurčitou může výpovědní doba činit nejvýš jeden měsíc (§ 18).

Výhradní zastoupení a délka vázanosti

Před rokem 2020 se stávalo, že klient podepsal výhradní zastoupení na rok, na dva, s automatickým prodlužováním, aniž smlouvu pořádně přečetl. Dnes zákon délku výhradního zastoupení spotřebitele omezuje na šest měsíců.

Právě u výhradního zastoupení se vyplatí hlídat, jestli se smlouva nemá prodloužit sama bez nového podpisu. U bytu v žádané lokalitě velkoměsta bývá prodej často rychlý, u pozemku bez stavebního povolení nebo bytu se složitým spoluvlastnictvím může trvat déle a dlouhá vázanost na jednu kancelář pak klienta svazuje. Co všechno taková výhradní smlouva obvykle obsahuje a kdy se skutečně klientovi vyplatí, rozebírá článek o exkluzivním zastoupení.

Záloha na provizi patří do smlouvy

Se spotřebitelem smí makléř sjednat zálohu na provizi nejvýš do výše dvou třetin sjednané provize (§ 19 odst. 3). Samotná provize je splatná nejdříve dnem uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, dřívější splatnost jde sjednat jen s výslovným poučením ve smlouvě (§ 19).

Proto se vyplatí v písemné smlouvě zkontrolovat, kolik se platí předem, kdy se platí zbytek a za jakých okolností záloha propadá. Čím větší část provize makléř dostane až po převodu nemovitosti, tím větší má motivaci obchod dotáhnout.

Úschova peněz jen na vyžádání klienta

Realitní kancelář dřív mohla nabízet úschovu kupní ceny jako standardní součást balíčku služeb, i když k tomu neměla o nic víc kvalifikace než běžná firma. Zákon makléřům zakázal úschovu nabízet (§ 4).

Makléř smí peníze opatrovat jen tehdy, když o to klient písemně požádá na samostatné listině, ne proto, že mu to realitka doporučí jako výhodnější variantu. Jak přesně má taková úschova technicky probíhat, je potřeba dohledat v zákoně, případně se zeptat advokáta.

Advokátní nebo notářská úschova, kde peníze hlídá nezávislá osoba se zvláštním pojištěním a dohledem komory, tím zákon nenahradil. Pro klienta zůstává obvykle bezpečnější volbou, hlavně u vyšších částek, i když bývá o něco dražší než úschova u realitky.

Rozdíl je hlavně v tom, kdo za chybu ručí a jak snadno se dá dohledat, kde peníze v danou chvíli leží. U advokáta nebo notáře dohlíží profesní komora, u realitky záleží hlavně na tom, co klient podepsal.

Kdo dodržování hlídá a co hrozí za porušení

Dohled je rozdělený. Obecní živnostenské úřady kontrolují mimo jiné pravidla úschovy a odbornou způsobilost a bezúhonnost, Ministerstvo pro místní rozvoj povinné pojištění a jeho doložení.

Podle EPRAVO.CZ hrozí pokuta až 1 000 000 Kč za to, že zprostředkovatel není pojištěný, až 500 000 Kč za porušení pravidel úschovy a až 100 000 Kč za nedoložení pojistné smlouvy ministerstvu.

Co zákon neřeší

Zákon nestanovuje výši provize ani to, jestli si klient najme makléře, nebo prodá byt sám. Nerozhoduje ani o tom, jestli je konkrétní makléř šikovný vyjednavač, nebo jen splňuje papírové minimum. Zkouška a vázaná živnost ověří základní znalosti a bezúhonnost, ne obchodní dovednosti ani zkušenost s konkrétním typem nemovitosti. Klient si proto pořád musí sám ověřit reference, podívat se, jaké nemovitosti makléř v minulosti prodával, a nespoléhat jen na to, že projde formálními podmínkami zákona.

Na co si dát pozor

Několik věcí, které dřív klient jen tušil, dnes může konkrétně zkontrolovat. Platnou vázanou živnost a jméno odpovědného zástupce lze ověřit přímo v živnostenském rejstříku podle IČO firmy. Na písemné smlouvě se všemi povinnými náležitostmi je dobré trvat, ne se spokojit s ústním příslibem, že se všechno „nějak vyřeší cestou“. U výhradního zastoupení hlídat dobu trvání a to, jestli se smlouva nemá prodloužit sama bez nového podpisu. Když realitka nabízí úschovu peněz jako automatickou součást balíčku, stojí za to zeptat se, kdo o ni vlastně požádal a proč zrovna tahle forma.

Co zůstává na klientovi

Zákon č. 39/2020 Sb. dal klientovi realitní kanceláře jasnější měřítka, podle kterých může posoudit, jestli s ním makléř jedná podle pravidel. Obor tím prošel citelným sítem: řada drobných živnostníků bez zkoušky nebo pojištění musela s podnikáním skončit, nebo se přidat k větší firmě, která podmínky splňovala za ně.

U délky výhradního zastoupení, zálohy a úschovy peněz dnes zákon stanoví pevné hranice. Na klientovi zůstává hlavně výše provize, ochranná lhůta po skončení smlouvy a výběr makléře. Kdo si smlouvu přečte celou a zeptá se na pojištění i vázanou živnost, riskuje mnohem míň než ten, kdo jen podepíše, co mu realitka předloží k podpisu.